 | Daruješ-li člověku rybu, nasytíš ho na jediný den. Naučíš-li ho lovit, dáš mu potravu pro celý život. (Indiánské přísloví) |
Kromě vodáckého výcviku a osvojení tábornických dovedností je nezbytné zajistit vlastní provoz tábora. Sem patří například nákupy, zajištění dřeva, vody a příprava jídla. Při všech těchto činnostech děti podstatnou měrou pomáhají.
Přičteme-li k tomu ještě řadu na sebe navazujících soutěží a her v přírodě, které jsou průběžně vyhodnocovány v rámci celotáborových her s různými náměty, mají děti jistě rozsáhlé možnosti se uplatnit a vyniknout, ale mají také málo času.
To bývá někdy důvodem, že píší domů méně, než si rodiče představují. Neměřte vztah svého potomka k Vám počtem napsaných řádků!
Je však také nutné, aby děti měly potřebnou dávku volnosti a soukromí. Ve svém volném čase nejsou viditelně omezovány a v tomto čase je nezbytný dozor nad nimi co nejtaktnější.
V průběhu pobytu budou děti skládat vodácké zkoušky, které jsou na závěr potvrzeny udělením diplomu. Výsledkem složené zkoušky je udělení hodnosti (plavčík, lodník, člunař, kormidelník), vyjadřující stupeň pokročilosti mladého adepta vodní turistiky.
Je také vyjádřením osobního hodnocení jednotlivce a jestliže se Vám s ní syn nebo dcera pochlubí, pak věřte, že museli opravdu poctivě ukázat, že splňují všechny podmínky k jejímu získání.
Pokud jsme na předchozích řádcích vyvolali dojem, že náplň tábora je náročnější než na běžných táborech, je tento dojem správný. A proto je i bohatší a zajímavější, než by mohla být v podmínkách stálého tábora, a pro zdravé děti věkové kategorie 9 až 16 let se tedy hodí lépe. Přitom nevyžaduje žádnou předběžnou sportovní průpravu kromě znalosti plavání, a žádné jiné než běžné vybavení pro pobyt v přírodě.
